Komunitní vzdělávání

bulletin > číslo 7 (červenec 07) > zahraniční okénko

Zahraniční okénko Kamily Murphy

Zpráva ze setkání skupiny Evropské komise, která se zabývá vzděláváním

Budapešť, Maďarsko 25. – 27. dubna 2007

Setkání zorganizovalo oddělení pro vzdělávání a kulturu Evropské komise. Šlo o jedno jednání z řady, která je víceméně stabilní. Účastníci se scházejí v různých zemích EU, aby zjistili nejlepší (a nejhorší) praxe v oblasti prevence předčasných odchodů žáků ze vzdělávacího systému.


Jednání začalo v maďarském Ministerstvu školství. Účastníkům byl představen systém maďarského školství a zdůrazněny byly momenty, kdy dochází k segregaci, tj. momenty, kdy probíhá výběr žáků, školy apod.

Děti začínají školní docházku v pěti letech nástupem do mateřské školy, kde stráví jeden rok. Procházejí testem školní zralosti a nastupují do první třídy. Školní docházku končí mezi 16–18 lety. Bod zlomu – výběr tzv. akademických programů nastává již ve věku 8–9 let. Až dosud byla v Maďarsku možnost školy bez omezení, tzn. neexistence spádového systému. Znamená to, že rodiče hlásí děti do školy podle vlastního výběru. Školy si děti vybírají a přihlížejí k rodinnému zázemí. Některé školy se tak dostávaly do pozice, kdy „bílí rodiče“ odhlašovali děti ze školy a stoupalo procento romských dětí ve škole, a tím i segregace. To má vliv na kvalitu vzdělávání – snižují se nároky na žáky. Žáci nejdou studovat na střední školy, ale na „učňáky.“ V Maďarsku je právě zaváděn systém spádových škol. Maďaři očekávají, že se tím sníží segregace — nastavili proto pravidla pro přijetí dítěte do školy. Zajímavé je, že v ČR vznikají výrazně romské školy v sociálně vyloučených lokalitách právě z tohoto důvodu. Jako řešení se jeví důsledné rozdělení těchto lokalit do různých spádových škol.Gabor Kezdi ze CEU prezentoval studii příčin a důsledků segregace v maďarském systému. Zdůraznil, že školy umocňují sociální znevýhodnění, segregace je nespravedlivá a přesouvá ekonomické zdroje od chudých rodin ke střední třídě. Existuje výrazná rezidenční segregace.

Důsledky segregace:

  • proces výuky je složitější a těžší
  • vyšší procento fluktuace učitelů (mzda je všude stejná)
  • nízká efektivita (výchovné problémy, nižší studijní výsledky, více studentů s problémy)

  • Studenti mají horší studijní výsledky, než by mohli mít.
  • Studenti ze znevýhodněného prostředí dostávají méně kvalitní vzdělání (náklady jsou všude stejné, ale výsledky různé)

Rita Izsák informovala o implementaci ESF v letech 2007—2013. V každém programu na toto období je podmínka rovných příležitostí, sledují se indikátory a provádí se analýza rovných příležitostí.

Druhý den setkání jsme s ostatními účastníky navštívili základní a mateřskou školu v Ergerteléku, asi 1,5 hodiny cesty od Budapešti. Je to vesnická škola, ve které je velké procento romských dětí. „Bílé“ děti jezdí do jiných škol v okolí. Nejvíce mě překvapila mateřská škola, do které chodilo 90 % romských dětí z vesnice. To jsem v České republice neviděla. Přestože měli zástupci ministerstva i neziskových organizací výhrady, škola působila příjemným dojmem. Žáci byli ve stresu z naší delegace a angličtiny, která se na ně valila v hodinách. Bylo evidentní, že se na nás připravili, protože o polední pauze děti prokázaly velmi malou znalost angličtiny. I učitel se přiznal, že nebyl ani v Británii, ani v USA. Jaká je pro tyto žáky motivace se učit cizí jazyk?

Odpoledne jsme navštívili odpolední klub Anoda, který je příkladem dobré praxe. S dětmi pracují každý den v týdnu. Pomáhají jim s učením a organizují volnočasové aktivity. Klub je veden zástupci romské komunity a pracuje v něm několik generací Romů. Nejmladší jsou studenti vysokých škol. Klub je financován z Evropského sicálního fondu.Večer jsme byli pozváni na recepci do Romského vzdělávacího fondu. Ředitel Fondu, Alexandre Marc, a programová manažerka, Beáta Oláhová, nás seznámili s výsledky fondu v uplynulých letech a strategií na další roky.

Poslední den jsme navštívili školy v Budapešti. Základní škola Somogi Bela utca v 8. obvodě má cca 20 % žáků z etnických menšin. Jsou v ve třídách velmi dobře integrovaní, jeden až dva žáci v jedné třídě. Škola je zaměřena na IT a sportovní aktivity. Děti se hlásí na střední školy a jsou při přijímacím řízení úspěšné. Romština, ani romský dějepis, se ve škole nevyučují. Bohužel jsem se nezeptala v jiných školách, a tak nemohu porovnat situaci. Nicméně, tato škola byla dobrým příkladem toho, že když procento žáků se znevýhodněním není vysoké, je možné je integrovat. Speciální škola v 8. obvodě byla naší poslední návštěvou. Je to spíše rehabilitační ústav než škola. Všichni pracovníci školy jsou přesvědčeni, že poskytují nejlepší péči, nicméně někteří žáci do této školy nepatřili a jejich zařazení do této školy poznamená celý jejich život.

Při hodnocení návštěv jsem došla k závěru, že čím horší poměry ve škole, tím lepší občerstvení a prezentace školy. Celé setkání jsme zakončili diskusí na Ministerstvu školství. Naše pocity byly velmi rozporuplné, z různých prostředí, stupně segregace a perspektiv dětí. Velmi přínosnou byla prezentace Jose Ramona Flecha o zkušenostech ze Španělska.

Kamila Murphy


Vaše komentáře a dotazy k této stránce:
jméno:
email:
vzkaz:
 

Pro potvzení do pole níže prosím opište následující text:

komunitky

 
 
česky | english