Komunitní vzdělávání

bulletin > číslo 4 (říjen 06) > zahraniční okénko

Zahraniční okénko

Malé venkovské školy v Polsku

V roce 1999 v Polsku proběhla reforma vzdělávacího systému, která byla hodně radikální. Více než 3000 základních škol (17 % z celkového počtu ZŠ) bylo uzavřeno a dalších 5000, které měly méně než 100 studentů bylo uvedeno do fáze likvidace. Obyvatelé mnoha vesnic protestovali s tím, že venkovské školy jsou velmi často veřejným centrem místní komunity.

Vcelku přirozenou reakcí proti uzavírání škol bylo to, že rodiče a obyvatelé venkova začali zakládat sdružení se snahou udržet venkovské školy a převzít management a řízení škol. S podporou Federace Vzdělávacích Iniciativ vzniklo v letech 2000–2005 celkem 200 tzv. „Malých škol“.

Tyto školy v současnosti působí nejen jako prostor pro děti, ale také jako centra kulturní a sociální integrace nebo jako místo dalšího vzdělávání dospělých. Školy úzce spolupracují s asociacemi venkovského rozvoje, které se starají o rozvoj venkovských komunit, iniciují aktivity snižující nezaměstnanost a podporující místní ekonomiku.

Maciej Jakubowski z Fakulty Ekonomiky Varšavské University provedl na toto téma výzkum a zde jsou jeho výstupy:

  • Málokdo vnímá “Malé školy” jako důležitou součást polského vzdělávacího systému. Zřejmě proto, že je jich jenom okolo dvou stovek a jsou vnímány jako dočasné řešení, které vzniklo ve specifických venkovských oblastech.
  • Tyto školy jsou však nesmírně důležité a můžeme je zároveň vnímat jako výsledek zcela výjimečného experimentu, který se odehrál v polském vzdělávacím systému. Provozují je  sdružení rodičů a to je odlišuje od veřejných škol, které řídí místní zastupitelstva. Tyto školy jsou skutečně veřejné, protože jsou bezplatné a otevřené všem – to je odlišuje od soukromých škol nebo podobných „sociálních“ škol ve městech.  Na rozdíl od veřejných škol zřizovaných místními zastupitelstvy fungují tyto školy ve skutečně tržním prostředí, protože jsou financovány formou příspěvků na žáka. Můžeme je vnímat jako výjimečný příklad alternativního řešení v prostředí školského systému.
  • Jakubowski zjistil, že malé školy jsou levnější než klasické státní školy, protože fungují v prostředí „tvrdého rozpočtování“ a vyšší přizpůsobivosti při definování smluv s učiteli. Ve výzkumu, který Jakubowski vedl, se zároveň ukazuje, že studenti těchto škol mají lepší výsledky při zkouškách. Použil tzv. přiřazovací metodu ke zhodnocení rozdílu výsledků malých a ostatních veřejných škol v jejich  sousedství a zjistil, že malé školy mají lepší výsledky. Můžeme tedy legitimně tvrdit, že tyto malé školy jsou efektivnější.

Jakubowski: „Mám několik argumentů k vysvětlení těchto výsledků. Tlak konkurenčního prostředí, flexibilita a vyšší aktivita rodičů jsou hlavní z nich. Přesto nejsem schopen stanovit kvantitativně důležitost jejich efektu mimo třídu. Při použití kvazi-experimentálních metod jsem zjistil, že menší třídy ovlivňují výsledky studentů, avšak samotné tyto faktory nemohou vysvětlit lepší výsledky malých škol. Zde je třeba dalšího výzkumu, ale už první výsledky napovídají, že programy malých škol jsou celkem úspěšné a měly by být detailněji probádány, abychom mohli lépe porozumět venkovskému vzdělávání a tomu, jak by mělo být zreformováno.“

Maciej Jakubowski – Department of Economics, Warsaw University

Detailní výzkum můžete najít na www.wne.uw.edu.pl/mjakubowski/index_en nebo jej můžete získat přímo od autora: mjakubowski@uw.edu.pl.

Z angličtiny přeložil Vladislav Vik.


Vaše komentáře a dotazy k této stránce:
jméno:
email:
vzkaz:
 

Pro potvzení do pole níže prosím opište následující text:

komunitky

 
 
česky | english